Současné proudy judaismu vycházejí z klasického rabínského judaismu, jenž se vyvinul v prvních stoletích našeho letopočtu. Avšak i rabínský judaismus vznikal ze starších zdrojů, zejména biblických. Dnešní judaismus, zahrnující proud ortodoxní, reformní, konzervativní nebo třeba liberální, je proto výsledkem vývoje, který trval více než tři tisíciletí. Za tuto dobu prošla židovská kultura i náboženství mnoha proměnami. Důvodem nebyly jen proměny v čase, vlastní všem kulturám, ale také skutečnost, že již od starověku žili Židé rozptýleně a jakožto menšina – v diaspoře. Cílem expozice je představit nejdůležitější texty klasického rabínského písemnictví, jejich východiska a společenské zakotvení. Mišna, Talmud, midraše a nejvýznamnější liturgické texty židovskou společnost po generace stmelovaly a představovaly živou mízu, jež napájela rozptýlené, často ujařmené a chudé obce. Židovské písemnictví je otevřenou knihovnou, jejíž svazky vstupují do vzájemného dialogu napříč staletími a vybízejí ke studiu i k psaní dalších knih. Přítomná expozice ukazuje vzorek bohatství židovského písemnictví a způsobů, jakým jeho základní prameny ovlivňují každodenní život i myšlení židovské společnosti. Nechť jsou návštěvníkovi inspirací a výzvou k dalšímu poznávání židovské kultury minulosti i současnosti. Rabi Tarfon řekl: „Den je krátký a práce je mnoho. Nemusíš tu práci dokončit, ale také jí nesmíš o své vůli zanechat.“ (Pirkej avot 2,15–16)