Při velkém požáru města v roce 1773 vyhořela také starší dřevěná modlitebna. Po požáru byla vystavěna na konci židovské uličky nejprve dřevěná židovská škola. V srpnu 1794 zažádala židovská obec město o bezplatné lámání kamene na výstavbu nové synagogy, jejíž stavba na místě školy byla dokončena v témže roce. Byla to velmi netradiční klasicistní věžová stavba, postavená na čtvercovém půdorysu. Její zvláštností byla učebna židovské školy a příbytek kantora, umístěné v suterénu budovy. V roce 1849 rozhodl představený obce Benjamin Schwarz o přestavbě synagogy, plány vypracoval stavitel Wenzl Jahn. Při obnově roku 1851 byla na severní straně přistavěna novorenesanční předsíň, kryjící kamenné schodiště na galerii a vstup do hlavního sálu. Do suterénu synagogy byly vestavěny klenuté místnosti školy a příbytku pro kantora. Budova synagogy byla zvýšena o nástavbu vysokou 1,2 metru, která ještě zvýraznila její charakteristický věžovitý tvar. Do hlavního sálu byla vestavěna rozšířená ženská galerie a synagoga byla vyzdobena novou dekorativní výmalbou s novorenesančními a maurskými motivy. Za války bylo zařízení synagogy zničeno, později dále chátrala. Propadla se střecha a budova byla určena k demolici. Roku 1993 převzala budovu Federace židovských obcí v ČR a v letech 1995–2003 a 2010–2014 provedla její celkovou obnovu. Znovu byla synagoga zpřístupněna v červnu 2014.