Boskovice

Židé v Boskovicích

Boskovice patřily po staletí k nejdůležitějším střediskům židovského osídlení na Moravě. Existenci židovské obce předpokládáme po vypovězení Izraelitů z moravských královských měst roku 1454. Ve svých právech byli Židé vůči ostatnímu obyvatelstvu značně omezeni, což skončilo až nabytím plných občanských práv v polovině 19. století. Těsně předtím dosáhla židovská komunita svého maxima, když zde roku 1857 žilo 1810 jejích členů, což představovalo třetinu všech obyvatel Boskovic. Se jménem města je spjato působení řady významných židovských osobností. Zánik komunity přinesla nacistická rasová perzekuce v letech druhé světové války. Židovská čtvrť patří mezi nejzajímavější areály svého druhu v naší republice. Nejstarší část tvoří prostřední bloky při synagoze, okrajové lokality jsou dílem pozdějšího rozšiřování. Na území o rozloze 5 hektarů stávalo 138 domovních jednotek, dnes je jich žel o šest desítek méně. Kromě tří synagog – Větší, Menší a Löw-Beerovy modlitebny – se ve čtvrti nalézaly budovy židovských institucí: obecní dům, špitál, rabinát, škola, rituální lázně a masné krámy. V příkrém svahu pod zámeckou oborou se asi v půlkilometrové vzdálenosti prostírá v Potoční ulici židovský hřbitov. Jeho složitý tvar vypovídá o členitosti terénu a postupném rozšiřování. Přibližně ve středu stojí márnice z roku 1763. Na ploše o výměře 1,5 hektaru se v nepravidelných řadách po vrstevnicích nalézá asi 2500 kamenných náhrobků, přičemž nejstarší pochází z roku 1670. Pozornost upoutávají především barokní pomníky štědře zdobené ornamenty a s bohatou symbolikou.