První zmínky o Židech v Krnově pocházejí z počátku existence města, které bylo založeno v polovině 13. století. Po další tři století zde Židé tvořili relativně početné společenství s vlastním představeným i náboženskými prostorami. Od přelomu 15. a 16. století však začala být existence Židů ve Slezsku, především kvůli závisti křesťanských obchodníků, značně ohrožena a v třicátých letech 16. století byli Židé vypovězeni také z celého krnovského knížectví. Zákaz usídlování Židů ve Slezsku platil až do 19. století. I když se jednotlivci v Krnově a jeho okolí usazovali již dříve, novodobé židovské osídlení Krnova začíná až v druhé polovině 19. století. Nejdříve zde byl ustaven náboženský spolek, který se díky zvyšujícímu se počtu členů v sedmdesátých letech změnil na samostatnou náboženskou obec s vlastní synagogou a hřbitovem. Až do zániku židovské obce v roce 1938 se v jejím vedení vystřídala celá řada význačných krnovských obyvatel židovského původu. Mnohé osobnosti z místních židovských kruhů se též výrazně podílely na regionální politické a kulturní scéně a významně tím obohacovaly zdejší společenské prostředí. Druhá světová válka a nacistická nenávist však způsobily zánik zdejší židovské komunity.