Krnov

Krnovská synagoga

Synagoga v Krnově zůstala jako jedna z mála synagog v českém pohraničí uchráněna před vypálením během tzv. křišťálové noci na podzim 1938. Patří mezi tři dosud existující synagogální stavby v Moravskoslezském kraji (vedle Nového Jičína a Českého Těšína), přičemž pouze u ní byl zachován její původní vzhled, a tím i historická hodnota. Byla vybudována v letech 1870–1871 krnovským stavitelem Ernestem Latzelem na místě původních hradeb. Jedná se o novorománskou budovu s byzantizujícími prvky, zvláště zřetelnými v pojetí dvou věží. V původním interiéru převládaly prvky tzv. maurského stylu inspirovaného stavbami sefardských Židů. Ačkoliv se v případě krnovské židovské obce nejednalo o obec ortodoxní, byl v synagoze zachován tradiční princip rozdělení návštěvníků bohoslužeb – mužům bylo vyhrazeno přízemí, ženám místa na galerii. V roce 1898 byla synagoga vybavena varhanami typickými pro reformované obce, a to od známé krnovské firmy bratří Riegerů. Objekt synagogy přestal sloužit bohoslužbám na sklonku roku 1938, poté, co obsadila Krnov německá armáda. V době druhé světové války sloužila budova jako městská tržnice, od šedesátých do devadesátých let v ní sídlil okresní archiv. V současnosti objekt vlastní Federace židovských obcí se sídlem v Praze, ke kulturním pořadům pro širokou veřejnost budovu dlouhodobě využívá Spolek u synagogy. Celkové náklady vynaložené v rámci projektu Revitalizace židovských památek činí 31 621 000 Kč.