Police

Židé zprvu sídlili při návsi, naproti hospodářských budov zámku (r. 1717 zde bylo napočteno 14 domů, z toho 9 nových, synagoga, rituální lázeň, obecní dům a masný krám, plán z r. 1727 zachycuje 22 domů včetně pronajaté panské vinopalny/potašárny a synagogy).

Při nařízené separaci v r. 1723 došlo k přemístění židů do nové lokality zvané „husí příkopy" v jižní dolní části obce pod zámkem, ve svahu mezi tehdejší vinopalnou a již existujícím židovským hřbitovem, kde vrchnost dala postavit 25 menších přízemních domků ve dvou rovnoběžných řadách podél nově vyměřené ulice zvané odtud židovskou. Zhotoveny byly v jednotném stylu originálním způsobem: každý dvojdomek měl - kromě jedné obytné místnosti pro rodinu - vždy společnou předsíň, kuchyni a komín, což zavdávalo příčiny nepříjemných sousedských třenic. Se stavbou domů na panském pozemku se začalo až r. 1728 po vyměření areálu, domy zůstaly majetkem vrchnosti, židé platili nájem.

Areál nové židovské čtvrti nepravidelného, přibližně obdélného tvaru o ploše 1,75 ha odděloval od křesťanské obce na severu natažený drát či řetěz (tzv. eruv). Na východních humnech se rozkládá obdélný rybník zvaný židovský. Po naplnění kapacity ještě vznikla asi zač. 19. století odlehčující kolonie Housenec 200 m jižně, v lese u potoka, pod židovským hřbitovem, tvoří ji tři menší přízemní domky. Požáry v letech 1758 a 1770, do té doby byla zástavba dřevěná. V průběhu dalších staletí došlo k mnoha stavebním úpravám domků, ale přesto tvoří dodnes pozoruhodnou enklávu, téměř všechny dosud stojí, sice přestavěné. Původní dispozice je zčásti zachována u stavení čp. 118 a 121 (zde dřevěné trámové stropy), starší vzhled si podržely domy čp. 114 (zbytek štukové výzdoby fasády s datací nad okny 1779, uvnitř pruské klenby a placky, příp. se štukovými zrcadly), zbytky stylových fasád u čp. 137 a 132, čp. 112 má dřevěnou hrázděnou konstrukci a cihelnou vyzdívku, ve dvoře čp. 130 zajímavé archaické hospodářské stavení s vysokou valbovou střechou.