První zpráva o jičínské synagoze pochází z roku 1773, kdy byla stavba dokončena na východním konci Židovské ulice. Zlomek hebrejského rukopisu, nalezený v genize na půdě synagogy, popisuje průběh velkého požáru Jičína v roce 1840, kdy shořelo také pět domů v Židovské ulici a střecha synagogy. Po požáru byla provedena oprava synagogy, vzniklo přímé schodiště na ženskou galerii, empírový arkádový portikus před mužským vstupem a nová klasicizující výmalba interiéru. Domy v Židovské ulici byly přestavěny a očíslovány římskými číslicemi. Budova představuje mimořádně čistou podobu drobné pozdně barokní synagogy. Obdélná stavba s vysokou sedlovou střechou je sklenuta třemi poli valené klenby protknuté třemi páry lunet. Těm odpovídají vysoká půlkruhově zaklenutá okna. Nejvýraznější součástí vnitřního prostoru je unikátní vrcholně barokní aron ha-kodeš, který údajně pochází z kostela jezuitské koleje, zrušené v roce 1773. Restaurování klasicistní výmalby patří k nejcennějším výsledkům obnovy synagogy, provedené v letech 2001–2008 Židovskou obcí v Praze. Budova židovské školy byla postavena podle projektu místního stavitele Josefa Opolzera jako moderní empírový nájemní dům s osmiosým stylovým průčelím se dvěma portály. Jičínská židovská obec ho koupila v roce 1872 a v přízemí zřídila školní třídu, zimní modlitebnu a jednací místnost, které užívala až do roku 1938. Pak budovu předala městu, které dům prodalo za symbolickou cenu v roce 2006 Federaci židovských obcí v ČR. Ta v rámci projektu Revitalizace židovských památek v letech 2010–2014 budovu rekonstruovala. Celkové náklady v rámci projektu dosáhly 40 635 000 Kč.