Pozoruhodné ghetto založené po roce 1680 se skládá z 32 jednopatrových domů kolem dvou náměstí, mezi nimiž se nachází synagoga z roku 1683. Dodnes neobjasněná vražda křesťanské dívky u Polné r. 1899 vedla k vlně protižidovských demonstrací a k známému soudnímu procesu, v němž byl pro údajnou rituální vraždu odsouzen zdejší nevinný židovský občan Leopold Hilsner (1869-1928).

Synagoga je umístěna ve středu ghetta, mezi oběma náměstími. Postavena byla po r. 1683, několikrát poškozena požárem. Bohoslužby se konaly do 2. světové války. Po r. 1951 byla synagoga využita jako skladiště, r. 1969 se zřítila střecha a stropy. Rekonstrukce do dnešní podoby proběhla v letech 1996–2000.

Vlastník: Federace židovských obcí v ČR
Současný provozovatel: město Polná

Rabínský dům je postaven těsně vedle synagogy, v jeho západní části vede klenutý průchod mezi oběma náměstími. Do patra je situována zimní modlitebna.

Vlastník: Federace židovských obcí v ČR

Současný provozovatel: Federace židovských obcí v ČR

Téma připravované expozice: Hilsneriáda, antisemitismus

Cílem expozice je přiblížit průběh Hilsnerovy aféry (vražda, vyšetřování, proces), zdůraznit manipulovaný a předsudečný průběh a roli obvinění v moderním antisemitismu. Ukázat, že obvinění z rituální vraždy slouží především jako názorná demonstrace, vizualizace či metafora pro teze moderního politického antisemitismu.
Kriticky analyzovat její pozadí (jak je možné, že na přelomu 19. a 20. století byl v českých zemích někdo odsouzen za údajnou židovskou rituální vraždu): protižidovské předsudky a vzestup moderního antisemitismu. Uvažovat o českém antisemitismu v širším kontextu a delším časovém horizontu.
Podporovat kritické myšlení o roli médií při zprostředkování stereotypních názorů a zároveň ovlivňování průběhu vyšetřování a soudních řízení. Přiblížení, „čtení“, rozluštění protižidovských vizuálních a textových kódů (předsudků, motivů).