Starší obecní dům – nedílná součást cenného areálu židovské čtvrtě – shořel při katastrofálním požáru ghetta v roce 1823. Nová budova vznikla podle plánů vrchnostenského stavitele Mathiase Flocha v roce 1826 v empírovém slohu.
Brandýská synagoga
Existence synagogy v Brandýse nad Labem je doložena k roku 1559. Současná synagoga byla vystavěna roku 1829 po jednom z mnoha požárů. Stavitelé použili starší základy i části obvodových zdí hlavního sálu.
Synagoga v Březnici
Synagoga byla postavena uprostřed druhého, většího náměstí v roce 1725, po ničivém požáru v roce 1821 byla za přispění hraběte Kolowrata obnovena v původní velikosti a podobě. Na důkaz vděčnosti byl v synagoze umístěn kolowratský erb.
Jičínská synagoga a židovská škola čp. 100
První zpráva o jičínské synagoze pochází z roku 1773, kdy byla stavba dokončena na východním konci Židovské ulice. Zlomek hebrejského rukopisu, nalezený v genize na půdě synagogy, popisuje průběh velkého požáru Jičína v roce 1840, kdy shořelo také pět domů v Židovské ulici a střecha synagogy.
Krnovská synagoga
Synagoga v Krnově zůstala jako jedna z mála synagog v českém pohraničí uchráněna před vypálením během tzv. křišťálové noci na podzim 1938. Patří mezi tři dosud existující synagogální stavby v Moravskoslezském kraji (vedle Nového Jičína a Českého Těšína), přičemž pouze u ní byl zachován její původní vzhled, a tím i historická hodnota.
Horní synagoga
Nejdůležitější z mikulovských synagog byl Horní či Starý templ, původně pocházející snad z roku 1550 a rozšířený v roce 1689. Jeho dnešní architektonické pojetí je výsledkem barokní přestavby po požáru z let 1719–1723, snad za účasti zámeckého architekta Christiana Alexandra Oedtla.
Nová synagoga
První modlitebnu zřídila zdejší židovská obec roku 1693. V 18. století si postavila na jižní straně Rubešovy ulice nízkou dřevěnou modlitebnu s obytnou částí č. VII, užívanou až do poloviny 19. století. Nová synagoga byla vybudována roku 1855 na místě staré modlitebny jako halové trojlodí v „babylonsko-asyrském stylu“ architektem a stavitelem Štěpánem Walserem (1813 Jičíněves – 1896 Říčany u Prahy).
Stará synagoga
Plzeňská Stará synagoga byla postavena v roce 1859 podle projektu Martina Stelzera v zahradě židovského obecního domu. Jedná se o budovu v novorománském slohu s pomocným vnějším schodištěm do patra, které slouží jako únikový východ. Do hlavního sálu je vestavěna dvoupatrová ženská galerie na dřevěných sloupech.
Synagoga a rabínský dům
Stará synagoga stávala v Dolním Městě v Růžové ulici ve dvoře domu Samuela Žida čp. 73. Po vzniku Židovského Města nechala vrchnost roku 1684 vystavět od základu novou synagogu z kamene a cihel s pěkným klenutím až po střechu a opatřila také její vnitřní zařízení s malovanou výzdobou.
Úštěcká synagoga
Při velkém požáru města v roce 1773 vyhořela také starší dřevěná modlitebna. Po požáru byla vystavěna na konci židovské uličky nejprve dřevěná židovská škola. V srpnu 1794 zažádala židovská obec město o bezplatné lámání kamene na výstavbu nové synagogy, jejíž stavba na místě školy byla dokončena v témže roce.
Stará škola čili synagoga se nalézala uprostřed hlavního shluku židovských domů na východní straně návsi, poblíž hlavní ulice. Postavena byla r. 1688 s prostým barokním výrazem, po r. 1723 přestavěna k obytným účelům a zanikla. Byl to řadový přízemní dům se štítem do ulice a sedlovou střechou s hřebenem kolmo k ulici, jen mírně převyšující ostatní usedlosti.
